Využití techniky Balance Wheel v koučinku - 1. část
Úvodní rámec, východiska:
Koučovací technika Balance Wheel (kolo rovnováhy) je pozoruhodná svou jednoduchostí, přehledností a zároveň velkou efektivitou. Je součástí ericksonovského přístupu ke koučinku, který je spojen s prací Miltona H. Ericksona (*1901 – 1980). O tomto americkém psychiatrovi, psychologovi, hypno a psychoterapeutovi se říká, že byl nejúspěšnějším světovým komunikátorem a jeho metody jsou krátké, strategické a orientované na řešení. Taková je i často užívaná technika Balance Wheel, jejíž autorství není zcela zřejmé. Za zakladatelku Ericksonovského koučinku bychom mohli označit doktorku Marylin Atkinson, která od Miltona H. Ericksona převzala základní principy práce s klienty, na řešení orientovaný přístup a práci s podvědomím.
Domnívám se, že užitečnost a oblíbenost Balance Wheel plyne kromě jiného i z toho, že její název – česky „kolo rovnováhy“ – v sobě zahrnuje dva symbolické aspekty:
Kolo je jeden z vůbec nejčastěji používaných a rozšířených znaků. Kolo je základní a dokonalý tvar. Kolo nebo kruh znázorňují cyklický čas, Slunce, nebe a řád (Boha), jsou symbolem bezpečí a štěstí (rodinný kruh, záchranný kruh, kruh přátel, kolo štěstěny, kolo života - egyptské, budhistické, kolo času...). Kvadratura kruhu je jedním ze tří nejslavnějších antických konstrukčních problémů (zbylé dva jsou duplikace krychle a trisekce úhlu) a jedním ze tří největších tajemství alchymie (s výrobou elixíru života a kamene mudrců), byla cestou k dosažení dokonalosti: „Udělej z muže a ženy kruh, potom čtverec, udělej kruh a budeš mít kámen mudrců". Obdobně je to také obsaženo v definici Vitruvianského muže, jak ho velkolepě nakreslil Leonardo da Vinci - lidské tělo vepsané do kružnice a čtverce (základních geometrických vzorů vesmírného pořádku).
Kolo nebo také kruh je symbolem nekonečna, vede zpět do sebe. Když zkusíme ve vzduchu prstem nakreslit kolo, automaticky začneme točit prstem dál a dál po kruhové ose. Proto nese význam jednoty, absolutna, dokonalosti a v pojetí času nekonečno. Kolo spojuje symbolický obsah kruhu s proměnlivým aspektem pohybu, vzniku a zániku. Ve většině kultur má kolo význam solárního symbolu (Slunce). Kolo často nese symboliku celého vesmíru ve vztahu k jeho neustálým cyklům obnovy. Vynález kola, starý několik tisíc let, je jedním z nejvýznamnějších v celých dějinách techniky.
Kruh bývá chápán jako protiklad čtverce (duchovno versus hmota). Mívá magický význam jako symbol ochrany např. proti zlým duchům, což je dále znázorněno např. ve tvaru opasku, prstenu a apod. Kruh s tečkou uprostřed se stal astrologickým symbolem Slunce, astrologické symboly Venuše, Marsu a Merkuru rovněž obsahují kruh. Kruh, rozdělený na čtvrtiny a osminy se stal znakem času, náhody a Štěstěny, tedy znamením osudu (což také souviselo s obrazem loukoťového kola u cikánského vozu) a kruh, rozdělený na dvanáct částí, se stal základem zvěrokruhu. Jakmile si lidé všimli, že se v cyklu 365 dní periodicky opakují roční období, začali kruh dělit na 360 částí, stupňů (těch pět nebo šest dnů navíc nijak extra neřešili). Je to jedna ze zvláštních náhod, která se zapsala do dějin matematiky, číslo 360 je dělitelné dvěma, třemi, čtyřmi, pěti, šesti, osmi, devíti, desíti, dvanácti, patnácti, je téměř ideální pro dělení času a plánování budoucnosti.
A ať nepomíjíme východní mystiku, slovo „mandala“ v sanskrtu znamená "kruh", ale i "střed", což vyjadřuje, že reprezentuje viditelný vnější svět (kruh) i vnitřní svět mysli a těla (střed). Mandala je obraz, vyprávějící příběh o cestě, po které se můžete ubírat ze všedního života k vyrovnanému nitru vašeho já a která vás vede k hlubšímu pochopení vztahu mezi vesmírem a vámi (upraveno dle různých internetových zdrojů).
Hledání této cesty bývá také častým cílem koučovacích setkání.
Rovnováha je specifický stav systému, při kterém se působení různých vlivů navzájem ruší. Není-li systém v rovnováze, vzniká více či méně patrná tendence systému nějakou rovnováhu hledat – tedy měnit se, rozvíjet se, stagnovat, upadat... Tyto změny se navenek projevují viditelnými symptomy, které existenci problému s rovnováhou ukazují. Tyto potíže, při dobrém zvládnutí, mohou být užitečné, protože umožňují přechod do nového, rovnovážného stavu, který odpovídá aktuálním podmínkám lépe než ten předchozí, a iniciují tak vlastně vývoj příslušného systému (Plamínek, 2008).
Často je také slovo rovnováha skloňováno v souvislosti s hledáním harmonie (balancováním) mezi pracovním a osobním životem. Potřeba sladit rodinu a práci je v dnešní době velmi aktuální, dosáhla takové intenzity, že dostala svůj samostatný odborný termín: work-life balance. Její nalezení je problémem velké skupiny obyvatelstva, nejen rodičů s malými dětmi, ale i studentů či lidí, kteří mají časově náročnou práci. Denně stojí před volbou, kam investují energii a na úkor čeho - rodiny, práce, volného času? Jsou pod tlakem, což vyvolává zas další stres a jsou tak v začarovaném kruhu. Mají pocit beznaděje, když dorazí k večeru domů a jsou naprosto vyčerpaní, unavení a bez energie. Nemají sílu na nic a doma na ně čekají další povinnosti nebo jejich blízcí, kteří předpokládají, že se jím budou věnovat. A ráno nastává znovu pracovní kolotoč plný povinností, lidé cítí tíseň, beznaděj a možná i výčitky vůči svým blízkým (upraveno dle Mlátilíková Krištofová, 2014).
Také poměrně obvyklé téma koučinku, což? :-)
Článek byl poprvé ve zkrácené podobě publikován I.Mariánkovou zde
